Good Honey

Med je živou zásobárnou výživných látek a obsahuje velké množství enzymů a dalších látek hubících mikroorganismy. Právě proto se Vám med nekazí.

Přestože med obsahuje mnoho sacharidů, jeho glykemický index je velmi nízký, což znamená, že uvolňuje glukózu do krve velmi pomalu a tím zabraňuje výkyvům hladiny krevního cukru. Je proto vhodný pro diabetiky a lidi, kteří trpí hypoglykémií a vůbec, je to z důvodu pozvolného uvolňování cukrů pro lidský organismus přirozenější sladidlo.

Základním složením medu je fruktóza 38%, glukóza 31%, jiné cukry 10%, voda 18% a dále minerální látky, vitamíny, stopové prvky a další.

Důležité je, uchovávat med v suchu. Při dlouhodobém skladování je důležité i temno. V chladu med být nemusí, ale prospívá mu to. Mráz nevadí - naopak, biologická aktivita medu se sníží na minimum a navíc se zpomalí i krystalizace. Ke snížení enzymatické aktivity medu na polovinu dojde zhruba po 4 letech, skladuje-li se med při teplotě 10 - 20 °C.

Krystalizace medu je přirozený proces. Některé medy začnou krystalizovat během týdne či dvou. Jedná se zejména o medy květové, například řepkový. Takový med můžeme buď rozehřát, ovšem pozor na teplotu rozehřívání vyšší než 50 °C. Ta z medu udělá pouhé sladidlo, dojde ke zničení enzymů a jiných cenných látek. Ohřátí, nejlépe do 45 °C také nesmí trvat déle než 24 hodin. Lepší je nechat med projít procesem pastování – jedná se o řízenou krystalizaci medu a ten již dále nemění svoji konzistenci. Jsou ale i medy, které krystalizují velmi pomalu - například akátový.

Med můžeme podle původu rozdělit na květový (nektarový) a medovicový.

Barva květového medu je vodově čistá případně lehce nazelenalá (u akátového medu), slabě žlutá až zlatavě žlutá (u řepkového a lipového medu). Květové medy jsou velmi lehce stravitelné. Vzhledem k vysokému obsahu glukózy rychle krystalizují (často i jen několik dní po vytočení).

Barva medovicového medu je tmavě hnědá až červenohnědá. Má vyzrálejší aroma a ostřejší chuť. Medovicový med se získává hlavně z hmyzem přefiltrované mízy rostlin a má vysoký obsah minerálních látek (draslíku, hořčíku, fosforu) a baktericidně působících látek. Vzniká převážně v letních měsících.

Akátový med je do jisté míry velká vzácnost, protože ne vždy se povede ho v daný rok sesbírat. Záleží totiž na klimatických podmínkách. Jak vyplývá z názvu, pro akátový med je potřeba květů akátu, který kvete jen zhruba dva týdny na přelomu května a června. A z toho pouze jeden týden produkuje nektar. Pokud se v tomto období něco pokazí, akátový med se ten rok zkrátka neurodí. A stačí opravdu maličkost. Pokud v takovém období zaprší, máte smůlu. Stejně jako v případě, kdy je chladnější počasí, a akátové květy zmrznou. I z toho důvodu může být akátový med o něco dražší.

Akátový med se vyznačuje tím, že oproti běžnému medu jinak chutná a také jinak voní a vypadá. Jeho chuť je mnohem výraznější, a tak je i lepším sladidlem. Také jeho barva je úplně jiná, akátový med je světle žlutý až nazelenalý a čistě průzračný. Od běžného medu ho poznáte i se zavřenýma očima, stačí k němu přivonět – ucítíte typickou vůni akátového květu.

Proč akátový med krystalizuje pomaleji? Je to dáno poměrem cukrů v tomto druhu medu. Zatímco běžný květový nebo lesní med obsahuje více glukózy, v tom akátovém najdeme více ovocného cukru, tedy fruktózy. Pokud se jedná o opravdu čistý akátový med, pak je obsah fruktózy velmi vysoký a můžete se spolehnout na to, že vám vydrží v tekutém stavu klidně i více než rok. Změna nastane jen v případě, že je do akátového nektaru přimíchána ještě jiná složka z odlišné rostliny. V takovém případě med krystalizovat bude, ale i tak mu to bude trvat o dost pomaleji.

Lipový med je charakteristický nejenom svou typickou vůní, která připomíná jaro a léto, ale také velmi zvláštní a výraznou chutí. Ta může být lehce nahořklá, a dokonce v něm můžete pocítit i lehký náznak mentolové chuti. Nektar pro lipový med je včelami sbírán během léta a je to opravdu poznat. Jeho chuť je plnější než u jarních medů.

Díky svému složení lipový med poměrně snadno tuhne a krystalizuje. Je to dáno tím, že obsahuje velké množství glukózy na úkor fruktózy. To ale vůbec nevadí a není to vada. Naopak, je to známkou toho, že se jedná opravdu o kvalitní med. Naopak, pokud by k tuhnutí a krystalizaci nedocházelo, znamená to, že se nejedná o čistě lipový med, nebo že může být nějakým způsobem ředěný či jinak znehodnocený. Rozhodně vám ale neztuhne okamžitě, pár týdnů až měsíců mu to v závislosti na podmínkách skladování zabere určitě.

Pod pojmem med si většina z nás představí zlatavou tekutinu ve sklenici. Řepkový med je ale přesným opakem tohoto zažitého dogma. Protože obsahuje jiný podíl cukrů než ostatní druhy medu, krystalizuje velmi rychle, často už pouhé dva dny poté, co je stočen. Z tohoto důvodu je s oblibou zpracován na pastový med a spotřebitelům nabízen v bílé krémové konzistenci. Má charakteristickou žlutou až citronově žlutou barvu, po ztuhnutí téměř bílou. Řepkový med má jemně aromatickou chuť lišící se i podle konkrétní odrůdy řepky.

Slunečnice jsou rostliny, které kvetou poměrně pozdě. Jedná se o jeden z posledních zdrojů nektaru, který je v daném roce dostupný. Proto se slunečnicový med stáčí až mezi posledními. V závislosti na tom, odkud pochází nektar, se pak odvíjí i jeho barva. Pokud pouze z květů, má nádhernou zlatavou barvu. Tmavší vyjde pouze v případě, že je nektar doplněn ještě o příměs z medovice, kterou včely nasbírají v okolí slunečnicových polí.

Specifickou vlastností slunečnicového medu je jeho rychlá krystalizace. Je to dáno jeho složením, protože v něm najdeme mnohem více glukózy než v jiných druzích medu. Krystalizace ovšem není vadou. Naopak, je známkou vysoké kvality medu a i toho, že opravdu pochází pouze ze slunečnic. V opačném případě se nejedná o čistý slunečnicový med. Během pár dnů či týdnů vám tedy musí ztuhnout a tvořit krystaly.

Pokud vám nikdy příliš nevyhovovala nasládlá chuť běžného medu, slunečnicový pro vás bude zajímavou alternativou. Jeho chuť má totiž větší ovocný nádech a je spíše víc trpká nežli sladká. V našich podmínkách vzniká prakticky výhradně v teplých oblastech na jižní Moravě.

Medovicový smrkový med podobně jako ten akátový krystalizuje jen dosti pomalu a tento proces bude navíc dokončen jen zčásti. Základním stavebním kamenem je pro včely medovice, kterou produkují menší druhy hmyzu (kupříkladu mšice) a potřísní s ní jehličí. Pilné dělnice pak medovici posbírají a nakládají s ní podobně jako s jakýmkoliv nektarem. Produkce je obvykle dost nejistá, záleží na mnoha různých faktorech.

Smrkový med hodně chutná nejen dětem, je možné s ním sladit čaj, dát si jej na chléb s máslem, ale i zkusit bramborové placky s medem, dobře se uplatní i v kombinaci s toasty.

Jedná se o med květový někdy nazývaný též jako pastovaný. Je v jemně krémové konzistenci. Neztéká, dobře se roztírá. Díky řízené krystalizaci už dále nekrystalizuje do hrubších krystalků jako většina přírodních květových medů v tekuté podobě - viz přirozená krystalizace medu. Zachovává si všechny přednosti květového medu. Pastováním tedy rozumíme mechanické působení na med, které má za následek roztříštění krystalků na menší částice, které se už poté znovu nespojí. Med se pomalu promíchává tak dlouho, dokud nezíská pastovitou formu. Jednoznačnou výhodou je, že med si zachovává svou kvalitu a všechny klíčové vlastnosti. Nepřichází tedy o žádné účinné látky. Přitom je manipulace s ním mnohem jednodušší, protože netvoří tuhou hmotu jako běžný tekutý med při krystalizaci. Barva takto řízeně zkrystalizovaného medu může být od perleťově bílé až po světle žlutou. Má v celém svém obsahu stejnoměrnou krémovitou konzistenci. Výhodou pastového medu je, že ať ho máte doma, jak dlouho chcete, nezmění svou konzistenci. Na rozdíl od medu tekutého se vám už nijak nezmění a zachová si svoje původní vlastnosti, pro které je tak ceněný. Půjde tedy snadno roztírat, ale zároveň tak snadno neteče, jako klasický med a manipulace s ním je tedy praktičtější. Je vhodný pro děti, rekonvalescenty i sportovce.

Věděli jste, že....

• Hmotnost 1 litru zralého medu je 1,42 až 1,44 kg.
• K získání 1 kg medu musí včely navštívit více než 5 milionů květů a uskutečnit 40 tisíc letů s plným nákladem.
• Včelí matka měří 20 – 25 mm a její váha se pohybuje 180 – 260 mg. Dožívá se 3 – 5 let a v době největšího rozvoje včelstva naklade za den okolo 2000 vajíček, což je téměř dvojnásobek její vlastní váhy.
• Včelí dělnice měří 12 – 15 mm a váží okolo 100 mg. V době snůšky je včela schopna donést okolo 60 mg nektaru a 15 mg pylu na posledním páru končetin. V sezóně se dožívá 5 – 6 týdnů. Dlouhověké zimní včely žijí 4 – 9 měsíců.